Ostatní účinkující

Michaela Vidláková
Narodila se 30. prosince 1936 v Praze Irmě a Jiřímu Lauscherovým. Matka pracovala jako učitelka v židovské obecné škole v Jáchymově ulici v Praze, otec zastával v různých firmách zejména úřednické pracovní pozice. Oba sionisticky orientovaní rodiče se aktivně angažovali v přípravných kurzech pro vystěhovalce do Palestiny, kde Jiří Lauscher ještě před založením rodiny pět let žil a nyní plánoval, že se tam s manželkou a dcerou usadí. To se však Lauscherovým nepodařilo včas zrealizovat. To a mnohé další se můžete dozvědět  z vyprávění pamětnice Terezína Michaeli Vidlákové. 

Michaela Vidláková

Čtení romských autorů
Neziskové nakladatelství Kher založili absolventi romistiky v roce 2012 s cílem podporovat, rozvíjet a propagovat literaturu Romů a romský jazyk. Vytvořili stránky www.kher.cz, kde romští autoři mohou publikovat svou tvorbu. Dosud díky Kheru publikovalo více než 40 autorů, vyšlo devět e-knih, z toho dvě i tiskem, zatím poslední je z loňského prosince O mulo! Povídky o duchách zemřelých. Všechny elektronické knihy jsou zdarma ke stažení. Kher pořádá také literární čtení romských autorů a semináře o romské literatuře ve školách. Nakladatelství nabízí pomoc s úpravou, překladem a publikováním romského či českého textu každému, kdo má chuť psát.
Fotogalerie dokumentující uskutečněné akce naleznete zde.

Eva Danišová

Eva Danišová (1959) se narodila v Ústí nad Orlicí, po základní škole začala pracovat na dráze v České Třebové, kde dodnes žije. V roce 2004 absolvovala na Evangelické akademii v Praze dálkové studium střední sociálně právní školy. Působila jako sociální pracovnice na Městském úřadě v Ústí nad Orlicí nebo jako terénní pracovnice v nízkoprahovém centru ve vyloučené lokalitě ve Vysokém Mýtě. V roce 1997–98 absolvovala mediální kurz Vyšší odborné školy publicistiky v Praze. Spolupracuje s časopisem Romano voďi a je považována za přední překladatelku romštiny. Svou tvorbu začala publikovat v 90. letech v časopisech Amaro lav a Romano kurko, později v Romano džaniben, Romano voďi, PLAV. Publikovala v elektronických sbornících Otcův duch a jiné pohádky romských autorů, Moji milí (Kher). Novelu Mít někoho svého ve sborníku Slunce zapadá už ráno vydala Knihovna Václava Havla. S povídkou Vánoce 1944 zvítězila v literární soutěži serveru Romea.cz na téma Romské Vánoce. Do sbírky O mulo! Povídky o duchách zemřelých (Kher) napsala předmluvu a povídku Dětský smích. Je členkou Klubu romských autorů Paramisara pod záštitou organizace Slovo 21, k vydání připravuje soubor povídek se sociální tématikou a věnuje se překladu pamětí Emila Ščuky.

Stanislava Miková

Stanislava Miková (1982) vystudovala obor předškolní a mimoškolní pedagogika na Střední pedagogické škole v Berouně, v komunitním centru doučovala a vedla výtvarné kroužky, vyučovala romštinu, pracovala v praktické škole v Berouně jako asistentka pro sociálně znevýhodněné děti. V současnosti pracuje na ZŠ v Králově Dvoře – Počáply jako vychovatelka. Podílela se na projektu Paměť Romů jako tazatelka pamětníků. Svou tvorbu uveřejnila ve sborníku Romano džaniben (povídka Šov berš / Šest roků), v časopisu Romano voďi, na serveru Romea.cz. Ve sbírce O mulo! Povídky o duchách zemřelých (Kher) byla otištěna její povídka Porušený slib. Ve vánoční literární příloze Respektu byla otištěna povídka s názvem 1989. Je členkou Klubu romských autorů Paramisara pod záštitou organizace Slovo 21, v současné době pracuje na cyklu povídek o šestileté Janičce, který zasadila do období po roce 1990 a na románu mapujícím rodinnou historii, jenž před svou smrtí začal psát její dědeček, spisovatel Andrej Giňa.

Květoslava Podhradská

Květoslava Podhradská (1961) během studia na dvouleté rodinné škole začala pracovat v mlékárně, později v květinářství, při práci v boskovickém Domově pro seniory vystudovala na SŠ prof. Zdeňka Matějčka obor Sociální činnost pro národnostní menšiny. Několik let žila v Anglii, v Middlesborough, kde pracovala v továrně na mražené polotovary a provozovala se svými dětmi řeznictví a supermarket. Po návratu z Anglie žije ve Svitávce nedaleko Boskovic. Psát romsky začala během studia střední školy. Do literární soutěže v romském jazyce Romano suno (Romský sen) organizace Nová škola zaslala v roce 2012 povídku E cikni čhori pale Slovensko / Malé děvčátko ze Slovenska, díky níž vznikla kategorie pro dospělé autory. V Romano suno byla oceněna třikrát. Na serveru Romea.cz publikovala povídku Sametová revoluce z pohledu obyčejné romské ženy. Do sbírky O mulo! Povídky o duchách zemřelých (Kher) napsala povídku Když smrt přichází. V Romano džaniben vyjde její povídka Miri britsko odiseja / Moje britská odysea. Je členkou Klubu romských autorů Paramisara pod záštitou organizace Slovo 21, do časopisu Romano voďi připravuje profily romských osobností. V rámci literární výzvy nakladatelství Kher napsala povídku Akor pro Vichodos / Tenkrát na Východě o cestě do Bulharska za minulého režimu.


paní Myanganbayar Bazarjav
Pochází z oblasti Gobi-Altaj, která se nachází v západní části Mongolska. Vystudovala ekonomickou fakultu mongolské státní univerzity v Ulánbátaru a poté pracovala jako ekonomka divize v největším mongolském podniku na zpracování měďné rudy. Před dvaceti lety přijela do ČR a od nuly začala budovat kariéru. Pracuje také jako soudní tlumočnice mongolského jazyka a personalista v jedné nadnárodní firmě v Pardubicích. Kromě toho také působí jako viceprezident v Česko-východoasijské obchodní komoře. V rámci této funkce paní Myanga pomáhala zprostředkovat kontakty mezi podnikatelskými subjekty v Čechách a v Mongolsku, tlumočila pro delegace obou zemí při obchodních schůzkách nebo doprovázela řadu oficiálních delegací veřejných činitelů obou zemí. Při své každodenní práci využívá nabyté kulturní povědomí, kterým pomáhá cizincům vypořádat se s nástrahami pracovního života. Její práce úzce souvisí s pomocí lidem v životě i v ostatních situacích. Její manžel je Čech. Spolu vlastní malý rodinný domeček v malé vesnici u Jaroměře. Ráda pracuje na zahrádce, ale nejraději tráví čas s vnoučaty, které s rodiči žijí v Pardubicích. Je ráda, že od loňského roku má děti a vnoučata, na které dlouho čekala, v Čechách a můžou tak všichni trávit čas pohromadě.



Moje jméno je Ricardo Padilla Borja a jsem učitelem angličtiny a španělštiny v mateřské škole a na prvním stupni základní školy. Zároveň jsem také sokolník. Mám rád dobrou hudbu, americký fotbal, procházky v přírodě a pozorování ptáků.